V Čechách už pomalu začíná léto, horké dny a období trenek a sukní. Dovolte mi vás zchladit příběhem z února letošního roku, kdy jsem se dozvěděl, že se přeci jen na chvíli vrátím zpátky na Alfa base u norského Korgenu. Manageři projektu se totiž konečně rozhodli, že se opraví základní bodové pole, které bylo ustanoveno v rychlosti na začátku projektu s všeomlouvající větou "Tunel na vodu to snese!". Nebudu vás zatěžovat odbornými geodetickými pindy. Nicméně po půlročním přemlouvání, že to "vodní tunel nesnese", se manageři konečně rozhodli pro nápravu! Bohužel v tom nejhorším možném období, a to právě v únoru! Kdy sněhu bylo pořad asi metr, ale bohužel už tál.
Vše začalo odletem na základnu v Oslu, kde jsem připravil všechny potřebné věci (a že jich bylo hodně cca 100 kg) a poslal je napřed na Alfa base. Poté jsem se zabalil a poslal já. :)
Počasí bylo opravdu divoké - chvíli slunce, chvíli déšť se sněhem.
První úkol byl najít a vykopat body ze spárů přemrzlého firnu, tajícího sněhu o celkové tloušťce cca 1 m a vykopat dostatečný radius okolo, k umístění stativu. Pak jen a pouze připravit stroje na místo a nechat je dělat svoji práci, tedy sbírat data o svojí pozici po několik hodin a večer z množství dat dostat potřebné souřadnice. To samé udělat i další den pro druhou oblast.
Bohužel zmíněné tání sněhu a teplota kolem 0 °C nám připravila nepříjemnost v tom směru, že začala tát zmrzlá hlína pod postavenými stativy nad odhalenými body a stativy se začaly posouvat. Což by se nestalo, kdyby měření proběhlo už v létě, ale co se dá dělat. S dětmi nezatopíš, dřevo nevychováš! :) Podařilo se nám vše urovnat a spočítat ke spokojenosti všech. Nakonec pár fotek z celého procesu. Nechť se líbí.
Narychlo jsem se sbalil a na měsíc zmizel z povrchu českého. Projektík, který na mě čekal, byl jedním z nejpohodovějších, jaký jsem kdy měl - Pomáhat při stavbě základů a pokládání inženýrských sítí trojpodlažních baráků. Vše se vleklo a já byl víceméně placen za "waiting time", což třeba chvíli nevadí, ale po chvíli se začnete kousat nudou. Naštěstí ve Stockholmu se mnou byli dva kolegové, Češi, kteří se zaučovali na projektech a občas měli nějaké problémy, takže jsem jim byl k ruce, zahlazoval průsery a byl jsem "kamarád na telefonu" :) A když se vyřeší problém, musí se náležitě zapít :)
